S Vacenovicemi jsme doma na body nedosáhli

STŘELCI: 49. Svoboda Matěj, 62. Loprais Pavel – 8. Marcián Jiří, 13. Jakubíček Michal, 57. Marcián Jiří, 75. Knotek Tomáš, 81. Knotek Tomáš
ŽLUTÉ KARTY: –

Základní sestava: Bábík Martin (B) – Půček Karel, Kudlík Jiří, Šebesta Josef, Gaspar Tomáš – Kordula Martin, Vrážel Filip, Svoboda Matěj, Mlček Rosťa -Loprais Pavel, Fridrich Filip

Na střídání připraveni: Lukáš Repík (B), Loprais Jan, Rotrekl Samuel, Polanský Tomáš, Chytka Lukáš

Pokud jde o stručné hodnocení celkového průběhu, musím konstatovat, že hosté byli přece jen o něco lepší v poli, přesněji si přihrávali a dobře využívali chyb v našem pohybu a rozestavení. Na počet šancí to však byl vyrovnaný zápas, kdy o lepší výsledek nás připravilo především neproměňování i těch nejvyloženějších gólových příležitostí.

Místo obsáhlejšího komentáře si tentokrát dovolím nejen v souvislosti s tímto zápasem, ale v souhrnu všech dosud odehraných utkání, o vlastní, ucelenější pohled na dosavadní průběh sezóny. Nejčastěji mi na mysl přicházejí  2 základní  otázky. Proč v našem pohybu po hřišti stále necháváme soupeři tolik volného prostoru a proč si nedokážeme přesněji přihrát?

Na první otázku se odpověď částečně nabízí sama, pokud si prohlédneme základní sestavy všech dosud odehraných kol. Nenajdeme ji totiž ani 2x stejnou. I když se někdy opakují stejná jména, tak jsou často na jiných postech. Tímto způsobem, se souhra buduje jen těžko. Důvody? Časté hráčské omluvenky, nemoc, zranění. Ale také příliš dlouhé trenérské hledání, kde to komu půjde lépe. I nasazení náhradního brankáře do hry v poli by podle mne mělo být spíše výjimkou než pravidlem. Snad jen v situaci, kdy už nemáme dalšího hráče do pole, který by v zápase mohl nabírat zkušenosti a sehrávat se se spoluhráči. Další část odpovědi pak můžeme hledat i ve fyzické připravenosti jednotlivých hráčů a tím pádem schopnosti udržet tempo zápasu diktované soupeřem.

Na druhou otázku, proč si nedokážeme lépe přihrát a také proč v závěru zápasu často fyzicky odpadneme je jednodušší a přímočará odpověď.  Nízká účast na trénincích. Trénovat 1x týdně v této soutěži prostě nestačí.  Dá se pochopit, že mladíci, kteří jsou přes týden na školách, daleko od místa bydliště, nemohou v úterý pravidelně jezdit na tréninky. Ale proč by si nemohli jít alespoň 1x za týden sami zaběhat? A v zápase pak zúročit alespoň tu fyzickou vytrvalost a aktivně po celý zápas napadat rozehrávku soupeře. Chtělo by to i častější práci s míčem v pohybu, ale chápu, že to asi není v jejich možnostech v daném místě. O to více by měli usilovat o 100% účast v pátečních trénincích. Jestli tedy chceme radost z vítězství zažívat častěji než 1x za 10 zápasů…..

Aktuální pozice našeho týmu v tabulce je velmi nelichotivá. Do konce podzimní části nás čekají ještě 3 zápasy, 3 šance na vylepšení aktuální pozice. I proto je důležité, aby hráči ještě teď sami v sobě našli vnitřní odhodlání něco změnit, ukázali větší bojovnost, spolupráci a chuť do tréninku. U trenérského týmu by bylo dobré konečně najít klíč k optimálnímu a stabilnímu rozestavení týmu tak, aby jsme soupeřům zápasy s námi nezlehčovali vlastní nesehraností a z toho pramenícími lacinými chybami.

Pavel Loprais

Sponzoři a partneři FC Vracov