V utkání s Kostelcem jsme zaslouženě zvítězili
FC VRACOV - SK Kostelec   3 : 1   (1:1)
STŘELCI: 6. Říha Vít, 58. Říha Lukáš, 59. Vrážel Filip (pen.) – 14. Válka Tobiáš
ŽLUTÉ KARTY: 42. Vrážel Filip, 54. Fridrich Filip – 44. Průdek Daniel, 51., 64. Blahynka Jakub
ČERVENÉ KARTY: 64. Blahynka Jakub
Na domácí zápas s Kostelcem jsme se museli obejít bez Darka Goliáše a Martina Čožíka, kteří z osobních důvodů nemohli nastoupit. Začali jsme tedy s následující sestavou: V brance opět Adam Zálešák, na stoperovi Radek Knee a Jirka Kudlík ml, na pravé straně obrany Josef Šebesta, zleva Rosťa Mlček. Ve středu zálohy Víťa Říha a Filip Vrážel, zleva Tomáš Polanský, zprava Filip Fridrich a před nimi v útoku Tomáš Gaspar a Lukáš Říha. Na střídání byli připraveni Karel Půček, Pavel Loprais, Jan Loprais (2005), Hynek Klimek, Sam Rotrekl, Jan Loprais (2007) a Martin Bábík. Všichni, až na náhradního brankáře Martina Bábíka, se postupně zapojili do hry.
Od začátku utkání jsme to chtěli být my, kdo bude více držet balón a diktovat tempo hry. A vstup do zápasu se nám opravdu vydařil. Odměna za naši aktivitu přišla už v 6. minutě, kdy Filip Vrážel posadil balón na hlavu Víťovi Říhovi, který svou hlavičku umístil pěkně k levé tyči soupeřovy branky. Vedení 1:0 jako by nás však ukolébalo, zvolnili jsme v nasazení a dali soupeři více prostoru. Kostelec se snažil hrát především středem přes šikovného Daniela Průdka, kterého jsme si nedokázali dobře pokrýt. A tak když ve 14.minutě přišla zbytečná ztráta balónu právě ve středu hřiště, zrodil se rychlý brejk, na který nestihli zareagovat ani naši stopeři a Tobiáš Válka sám proti Adamovi Zálešákovi proměnil a srovnal stav zápasu na 1:1.
Obdržená branka nás zaskočila, ale nesrazila. Spíše probudila. Postupně jsme se dostávali zpátky do tempa, navyšovali jsme tlak a s tím začaly přicházet i gólové šance. Lukáš Říha po standardních situacích 2x hlavou mířil těsně vedle, Honza Loprais po úniku po pravé straně tvrdou střelou donutil brankáře k výtečnému zákroku, k zakončení se dostali i Filip Vrážel a Víťa Říha, ale gól už do konce poločasu nepadl.
Do druhého poločasu jsme nastupovali s tím, že musíme lépe podržet střed hřiště, kde jsme často propadali a dávali tím soupeři šanci k rozehrávce a nebezpečným akcím. Skutečně jsme se v této části hry zlepšili, a protože se nám dařilo mnohem více rozehrávat akce po křídlech, častěji jsme se dostávali k velkému vápnu soupeře. Ale jak už jsem psal několikrát, jedna věc je do šance se dostat a druhá ji proměnit. To první se nám daří, a řekl bych, že se v tom i zlepšujeme, ale ta druhá část nám prostě nejde tak jak by měla. Festival zahozených šancí utnul až centr Tomáše Polanského z pravé strany, který si na hranici šestnáctky našel Lukáš Říha a z voleje jej uklidil do branky. Konečně máme vedení zpět. 2:1. A když o minutu později po nedovoleném zákroku na Lukáše Říhu Filip Vrážel proměňuje penaltu, je to hned veselejší. Vedeme už 3:1 Od tohoto okamžiku můžeme hrát uvolněněji, k čemuž nám mělo pomoci i oslabení soupeře, který od 64. minuty hrál bez vyloučeného Jakuba Blahynky. Tempo hry však naopak začalo postupně uvadat a nepodařilo se jej znovu nastartovat ani závěrečnými střídáními. Dohrávalo se tak bez větších šancí na obou stranách a podle mne jsme tak promarnili příležitost vylepšit si za tohoto stavu skóre, neboť i to může v závěrečném finiši hrát roli.
Hráčům bych chtěl poděkovat nejen za odvedený výkon v zápase, ale také za zlepšený přístup k přípravě. Protože zlepšení účasti na trénincích je asi jedinou cestou, jak zvýšit efektivitu a úspěšnost v proměňování našich šancí a standardních situací.
Další zápas nás čeká v neděli 30.4. v 16:30 v Mikulčicích. Chceme-li postoupit, nesmíme ani tady zaváhat. Věřím týmu, věřím že na to máme.
Pavel Loprais