
Přípravné zápasy mužů s Miloticemi a Ždánicemi
Milotice B-FC VRACOV 3 : 4
Branky FC Vracov: Denis Ondříšek, Lukáš Říha, Filip Vrážel a Pavel Loprais
Kovo Ždánice A – FC VRACOV 7 : 1
Branky FC Vracov: Denis Ondříšek
Co říci o těchto dvou rozdílných zápasech?
V prvním zápase naši kluci dokázali vyhrát, i když v sestavě Milotic hráli dvě nebo tři posily z Áčka Milotic. A to je jen dobře. Hra měla celkově spád a bylo se na co dívat. Divák asi musel být spokojený.
Ve Ždánicích už to tak vyrovnané ani jednoduché nebylo. Na mužstvu Ždánic byla patrná fotbalová vyzrálost, která ostře kontrastovala s naší naivní nakopávanou. Přesto, že jsme do poločasu drželi slibný výsledek, když jsme prohrávali jen 1:0, měl soupeř více ze hry, a jen díky bravurním zákrokům Tomáše Gaspara jsme neinkasovali více. Ve druhém poločase už se rozdíl v kvalitě i fyzické připravenosti obou mužstev projevil a konečný výsledek 7:1 pravdivě odrážel obraz hry.
Řeknu to asi tak. Mezi soupeři byl znát rozdíl nejen dvou fotbalových tříd, ale i ve věku a zkušenostech hráčů. Na naší straně to bylo především to mládí s minimem zkušeností v dospělém fotbale. Bez nadsázky u nás hrál a byl na hřišti vlastně jen dorost. Když pak o po poločase ze hřiště odešli Marek Žandovský, Šimon Loprais a Matěj Svoboda, zůstalo nás ve hře jen jedenáct bez možnosti střídat. A to ještě zdravotní problémy měl, a nakonec se i zranil, Dominik Šimek. Naše obrana se tak v druhém poločase rozpadla jak domeček z karet.
Celkově to byl takový ten smolný zápas, kdy ještě v prvním poločase šel sám na brankáře Filip Vrážel, ale před brankářem nenašel klid k zakončení a minul bránu. Mohlo to pak vypadat úplně jinak. Přesto poločasový výsledek pro nás vypadal stále dobře. Ale pak začátek druhého poločasu nás zastihl absolutně nesoustředěné, a už po dvou minutách jsme prohrávali o dvě branky. Brankář se mohl snažit jak chtěl, čím dál více se ukazovalo, že je jen otázkou času, jak vysoké nakonec bude skóre. Po dalších 15 minutách a za stavu už 4:0 střídáme brankáře. Do branky míří z postu útočníka mladý Jan Mezihorák. Ne z důvodů, že by Tomáš za něco mohl, ale zkrátka nás bylo v ten moment jen jedenáct, zápas už vlastně rozhodnut, a my jsme chtěli, ať si každý zkusí, jaké je to si zahrát proti soupeři, který hraje o dvě třídy výš. Jendovi bych touto cestou chtěl poděkovat, že za nás jezdí chytat a hrát. Snaží se a má zájem, což v jeho šestnácti letech je krásné. A mimochodem málem bych zapomněl, že odchytal i celý zápas v Miloticích.
Tady ve Ždánicích jsme po většinu utkání čelili útočném tlaku Ždánic. My, jako soupeř, jsme většinou jen odkopávali míče a se střídavými úspěchy odolávali centrům domácích. Z našich občasných brejků nakonec vznikl i jediný náš gól, kdy se po levé straně uvolnil Denis Ondříšek, vymotal domácí obranu a vstřelil čestný gól.
Jak vidím budoucnost?
Obecně je na hře hodně znát, když nám chybí v základu Lukáš Říha anebo Radek Knee. Oba hráči jsou zkušenostmi trochu jinde a mají mladým klukům co dát. To samé se očekává i od Marka Žandovského či Rosti Mlčka. K našim vlastním odchovancům z dorostu se v zápase ve Ždánicích připojil další mladík z Kyjova Macháček Michal (2000), který odvedl dobrý výkon. A my bychom chtěli, aby z něj byl náš nový hráč. Věřme, že nám tedy vyjdou 2 nové posily z Kyjova a budeme se opět prát o postup do Okresu.
A hlavně se těším, že si zpříjemníme chvíle času na hřišti dobrým fotbalem, což by si i naši věrní příznivci určitě zasloužili.
Vedoucí mužstva Zaja